Před 1 dnem
Malé, většinou kulaté, s kapesními motorky, propagačně sice vydávané za plnohodnotné alternativy malých automobilů – ovšem tak tomu v žádném případě nebylo. Představovaly při nejlepší vůli pouze jeden jediný stupeň nad soupravou motocyklu a sidecaru. Ovšem jejich obliba se nedá hodnotit technickými výkony a prostorností, nýbrž jen a pouze lácí a neutěšeným stavem trhu prvních poválečných deseti let. Vítejte mezi mikroskopickou drobotinou! Rozvrácený trh a infrastruktura v západní německé zóně se začala velmi pomalu obracet k lepšímu po měnové reformě roku 1948, která se počítá jako jeden ze startovacích impulsů následujícího hospodářského zázraku. V té době už západní mocnosti, řídící postupně vznikající německé samosprávní celky, povolily postupný náběh výroby osobních vozidel, třebaže jen částečný, protože přednost měla užitková technika a stavba dopravních prostředků pro potřeby okupačních správ. Tak začal Ford, přidal se Daimler-Benz, Borgward, Opel, postupně pak další, dnes už víceméně zapomenutí výrobci. Zkoušeli to také ti předváleční, například Adler nebo Hanomag, ale neprorazili.
